Přáním investora byl větší rodinný dům splňující funkci dvojgeneračního rodinného bydlení, pracoviště i hospodářského zázemí pro velký pozemek. Architektura domu měla být současná a zároveň taková, aby se dům harmonicky včlenil do prostředí horské osady. Byla zvolena kompozice dvou paralelních objektů, které jsou štíty orientovány k silnici a bokem po vrstevnici. Obě hmoty jsou přízemní se sedlovou střechou na půdoryse protáhlých obdélníků – mohutnější je čistě obytný, soukromý a v subtilnějším se nachází garáž, hospodářské zázemí, pracovna a wellness. Obě hmoty jsou propojeny vstupní částí - půdorys celku tak vytváří písmeno „H“.

Středobodem kompozice domu je vstupní hala ve spojovacím křídle. Zde se protínají také hlavní osy interiéru – „průstřely“ - komunikace zakončené na obou stranách prosklenou stěnou s průhledem do exteriéru. První osa propojuje celý dům – prochází kolmo obytnou částí, podélně spojovacím krčkem a na kolmo částí s wellness a pracovnou. V obytné části průstřel končí schodištěm a východem do kryté galerie, v menším objektu halou s točitým schodištěm do pracovny. Druhá osa protíná napříč vstupní křídlo a spojuje tak veřejnou část s parkováním a soukromý dvorek. V přízemí větší hmoty se nachází velký obytný prostor s kuchyní a apartmán pro prarodiče, v patře dětské pokoje a ložnice a ve vrcholu krovu ještě malé „zašívárny“ pro děti přístupné po žebřících.

Vnější vzhled domu je inspirován architekturou tradičních venkovských domů Prachaticka. Nejedná se přitom o přímé citace, ale o vystižení charakteru. Usedlosti jsou tu mohutné a prosté, fasády jsou strohé a bez ozdob. Při pohledu z dáli obyčejně vnímáme více střechy než stěny a domy působí, jako pevně srostlé se zemí.

Z příjezdové komunikace do osady ze severovýchodu uvidíme z domu především velkou plochu střechy s jediným nízkým širokým vikýřem a nízkou boční stěnou. Ta je pojednána kombinací pevných a posuvných dřevěných stěn, za kterými se nachází krytá galerie. Když se po silnici k domu více přiblížíme, spatříme od jihovýchodu dvě štítová průčelí. První je větší s kamenným přízemím a vysazeným patrem, krytým vertikálními fošnami, druhé je prosté a hladké, bíle omítané, bez střešních přesahů. Jednostranný přesah střechy nad zápražím vytváří u většího štítu asymetrii. Z jihovýchodu je umístěn hlavní vjezd na pozemek s navazující zpevněnou plochou s parkovacími stáními a vjezdy do garáže. Ze strany osady od jihozápadu uvidíme prostou hmotu menšího objektu, které dominuje velký vikýř s pultovou střechou. Předsazené dřevěné fošny před vikýřem ukrývají prosklenou stěnu haly a pracovny. Na severozápadní straně objektu, schovaná před pohledy ze silnice, se nachází soukromá zóna s intimním dvorkem a terasou s bazénem. Sem se obracejí větší prosklené stěny z obývacího pokoje, vstupní haly a wellness, ať už s výhledem na osadu se siluetou hor v pozadí a nebo na stromy a údolí ve směru severozápadním.

Materiály na fasádách vycházejí z místní tradice. Na stěnách menší hmoty převažuje hladká bílá omítka a na přízemí větší hmoty kámen. Ten je uvažován jako místní ručně vyzdívaný s minimální spárou. Pro případ, že by se nepodařilo sehnat lokální kámen nebo dosáhnout potřebné kvality provedení, je ve studii navržena i varianta obytné části bíle omítané. Střechy jsou kryty vláknocementovými šablonami typu „anglický obdélník“ v barvě antracitové.