Cílem návrhu “Revitalizace centra městyse Přídolí” je podpořit náves a prostor před úřadem městyse jako organický střed života menšího sídla, dát meze automobilové dopravě a uchovat do budoucna charakteristickou vzrostlou zeleň návsi tak, aby nebyla v konfliktu s nemovitostmi okolo. Navrhujeme akcentovat prostor okolo pranýře a upravit jej na důstojnou centrální společenskou zónu městyse, vrátit na náves původní kašny a navrhnout povrchy odpovídající historickému prostředí.

Řešené území zahrnuje většinu veřejných prostor v historickém jádru městyse Přídolí. Východní část řešeného prostoru tvoří plocha historické návsi, západní část tvoří prostory okolo kostela. Území je poměrně jednoznačně a logicky vymezeno rozhraním veřejného prostoru a soukromých pozemků. Tato hranice je v realitě tvořena především návesními a uličními fasádami budov, ohradními zdmi a ploty zahrad.

1. Návrh omezuje rozsah ploch pojízděných automobilovou dopravou při zachování veškeré stávající dopravní obslužnosti objektů v návaznosti na řešené území.

2. Jako přirozené společenské jádro sídla může sloužit prostor u pranýře s obchodem a hospodou v horní části návsi. Jsou navrženy úpravy veřejného prostranství, aby plocha mohla sloužit k odpočinku, pořádání společenských aktivit, k setkávání i posezení, a je sem zamezen přístup motorové dopravy. Počítá se s navrácením původní kamenné kašny. Na svažitou jihovýchodní část návsi navazují pouze dva soukromé objekty a proto je nejméně zatížena dopravou. Zde dochází k posílení funkce odpočinkové v zeleni. Stávající komunikace bude v horní části fungovat jako obytná zóna, v dolní části je určena pouze pro pěší.

3. V dalších funkčních zónách je posílen jejich současný charakter. Dole u bytových domů zůstane stěžejní funkcí rekreace jejich obyvatel. Na okrajích návsi s vjezdy do soukromých domů bude ponecháno stávající členění s určitou mírou formování prostoru individuálními zásahy vlastníků přilehlých nemovitostí. Oplocování v prostoru návsi nebude umožněno.

4. Základní myšlenkou návrhu je postupná náhrada stávající zeleně zelení novou. Nesmí nastat šok při současném skácení většiny mohutných stromů, kdy by najednou zůstal prostor bez stromů a stínu. Mělo by jít o kontinuální proces, kdy jsou stávající stromy káceny až v momentě, kdy jim vyrůstá důstojná náhrada na místě pro výsadbu vhodnějším.

5. Navrženo je zmenšení stávajících vyasfaltovaných ploch, přitom však je zvýšen počet vymezených parkovacích míst. Návrh také řeší bezpečný průběh základních pěších tras v rámci možností daných terénem a historickým vývojem území a vymezují zklidněné obytné zóny na komunikacích, které neslouží průjezdu do dalších částí městyse. 

   Průběh komunikace III. třídy je ponechán a doplněn o zastávku autobusu ve směru od Českého Krumlova. Na komunikaci III. třídy jsou navržena dvě místa pro přecházení chodců, která by měla být doplněna značkami a osvětlena pro zajištění bezpečného přecházení. Umístění přechodu pro chodce při stávající terénní konfiguraci není možné. 

   Přímý průběh hlavní průjezdní komunikace dobře odpovídá požadavku plynulého průjezdu, který je nutný pro provoz v zimních podmínkách. Pro zpomalení klesajících aut je na přímém úseku situován ostrůvek s šikanou.

   Zbytek pojížděných ploch návsi je zklidněn. Paralelní jižní návesní komunikace je u prodejny Jednoty zaslepena a bude převedena do režimu obytné zóny. Plochy okolo bývalé hospody jsou odděleny od pojížděných komunikací a jsou vyhrazeny pěšímu provozu. U přechodů pro chodce na průjezdní komunikaci je z důvodu zpomalení jízdy navržena změna povrchu. Zaslepena a doplněna o obratiště je východní část jižní návesní komunikace. Ta by ve své horní části sloužila sdruženému provozu - pěších a automobilů (s malou frekvencí). Dále k východu parkovou zónou pokračuje již pouze cesta pro pěší. 

   U komunikace k úřadu městyse a kostelu dochází k jejímu rozšíření v místě souběhu s ohradní zdí Farské zahrady tak, aby zde bylo umožněno vyhnutí dvou osobních automobilů. Jižní část slepé komunikace zůstává pouze jednopruhová, doplněno je obratiště osobních automobilů na konci komunikace a parkovací místa pro místní obyvatele I návštěvníky kostela a úřadu.

   Před bytovými domy na východním konci návsi je navržena zklidněná obytná zóna s jednosměrným provozem při zachování stávající komunikace od parkoviště ke kontejnerům tříděného odpadu. Ve variantách návhu byla zpracována i verze s provozem obousměrným a zrušením stávající nezpevněné komunikace. V rámci návrhu je výrazně navýšen počet parkovacích míst. Umístění kontejnerů na tříděný odpad je v zásadě ponecháno, ale dochází k zásadní redukci zpevněných ploch v okolí a zůstává pouze záliv pro zacouvání vozidla na svoz odpadu. 

   V návrhu jsou určeny nejfrekventovanější pěší trasy, u kterých bude řešena bezpečnost chodců v místech souběhu a křížení s automobilovou dopravou. Důležité je řešení trasy k autobusové zastávce, prodejně potravin a zejména ke škole. Navrženy jsou nové chodníky při komunikaci III. třídy – při východní straně jižně od návsi a okolo zastávky autobusu. Doplněn je chodník k hlavní průjezdní trase přes náves.

   Výhodou navrženého řešení je vznik zklidněné centrální zóny, která spojuje ohniska společenská (prodejna potravin a hospoda) a kulturně historická (pranýř). Řešení je srozumitelné – zásadně se nemění charakter jednotlivých zón a hlavní dopravní trasy, na které jsou místní obyvatelé zvyklí. Logické je rovněž funkční rozdělení podélných komunikací na návsi – jižní je zklidněná s obytnými zónami a trasami pro pěší, zatímco severní slouží automobilové dopravě.

6. V rámci návrhu bylo v řešeném území vymezeno několik funkčních zón. Jejich členění vychází ze stávajícího stavu území a návrh se snaží o posílení jejich funkční náplně. 

Přídolí bylo založeno ve středověku při obchodní stezce do Rakous (zmiňováno je v pramenech dříve než blízký Český Krumlov). Jedná se o typický příklad gotické parcelace s rozlehlým návesním prostorem, na který navazují úzké pozemky jednotlivých usedlostí. Veškerá zástavba byla původně soustředěna okolo návesního prostoru, v pozdější době se rozšířila jihovýchodním směrem. Dominantou městyse byl od vrcholného středověku kostel, v 16. století byl postaven kamenný pranýř. V 19. století byly na návsi vysazeny stromy, které výrazně změnily vzhled dříve prázdného prostranství. Vzrostlá zeleň zásadním způsobem ovlivňuje vzhled návsi a dá se říct, že jí i dominuje – s výjimkou kostelní věže vzrostlé stromy výrazně převyšují všechny budovy v okolí. Jedná se především o listnaté stromy, mezi nimiž převažují lípy, které byly vysazeny už v 19. století, a dnes dosahují výšky minimálně okolo 20 metrů.

Určující pro vzhled řešeného území je také konfigurace terénu. Převážná část návsi je v prudkém svahu se stoupáním okolo 12 %, rovnější je pouze dolní část. Kostel se nachází na temeni nevýrazného návrší a lokalita na západ od kostela je relativně rovná.

Stěžejním problémem řešeného území je doprava a to jak automobilová, tak pěší. Problémy jsou částečně dány konfigurací terénu a historickou parcelací, částečně nevhodnými dopravními řešení konkrétních míst - problematický je především strmý úsek severně od pranýře a místo napojení na hlavní silnici. Patrně nejpalčivějším problémem je provoz chodců - chodníky jsou vymezeny pouze okolo komunikace III. třídy, na ostatních místech slouží komunikace současně pro motorovou i pěší dopravu. V řešeném území není vyznačen ani jeden přechod pro chodce. Zastávka ve směru do Českého Krumlova je vybavena zálivem a čekárnou, zastávka ve směru od Krumlova není nijak upravena. Autobus zde zastavuje přímo ve vozovce. Vymezená parkovací místa se nacházejí pouze před úřadem městyse.

Estetickým i funkčním problémem centrálního prostoru jsou rozsáhlé asfaltové plochy bez členění. Jednak tyto plochy zabírají v horní části návsi většinu veřejného prostoru a tím, že nejsou členěny, mohou sloužit pouze automobilové dopravě a ostatní činnosti zde nelze bezpečně vykonávat. Pro potřeby samotné automobilové dopravy jsou přitom tyto plochy předimenzované.

Významným problém jádra městyse je absence prostoru vhodného k odpočinku a rekreaci místních obyvatel.

Při formulování zadání studie byla zvolena metoda participace.

Na pracovním setkání byla obyvateli označena za hlavní hodnotu urbanistická zachovalost návsi jako přirozeného centra městyse a její historický charakter.

Za největší problém byla jasně označena špatná dopravní situace v jádru městyse, jež je spojená s velkým provozem, a to zejména ve vztahu k bezpečnosti, ať již motoristů nebo pěších.

Budoucí charakter návsi se podařilo při prvním pracovním setkání dostatečně specifikovat. Výsledkem je preference kombinace pobytového (lavice, chodníky, vodní prvek) a parkového (větší travnaté plochy, vzrostlá zeleň) charakteru návsi. Prostor návsi by měl být oproti dnešnímu stavu zejména zklidněný od dopravy a vstřícný k pěším - bezpečný, odpočinkový a přívětivý.

Z preferovaných aktivit je zřejmé, že existuje silná poptávka po obnovení vodních prvků na návsi. Další prioritou je vybudování chodníků na okrajích hlavní silnice od autobusové zastávky pod kostelem směrem na Záluží. Velkým tématem je úprava stávající a doplnění vhodné nové zeleně.

Hodně se diskutovalo o bezpečné pěší trase, která by vedla podél celé návsi, a vítaným byl nápad odpočinkové plošiny uprostřed svahu. Zmenšení množství prázdných asfaltových ploch také zůstává aktuálním požadavkem.