Obec Černá v Pošumaví se nachází 21 km jihozápadně od Českého Krumlova na okraji CHKO Šumava u lipenské nádrže. Jedná se o rekreační letovisko, které je hojně navštěvované především v letní sezóně. Oproti rušné střediskové obci je charakter osad Bednáře a Muckov výrazně odlišný. Osady se nachází 2-3 km východně, nemají již přímou vazbu na jezero a jsou stranou cestovního ruchu.
Po odsunu německého obyvatelstva nebyla tato odlehlá oblast ve vysoko položeném Pošumaví nikdy plně dosídlena. Většina sídel zanikla, nebo z nich zůstalo jen několik objektů, jako v případě osady Bednáře. Urbanistický charakter se dochoval u větších sídel jako je Frymburk nebo Horní Planá, zatímco u drobných osad byl zpravidla setřen – velká část původních staveb zmizela a prázdná místa byla nezřídka doplněna montovanými domky, jako v případě Muckova. Původní architektura se dochovala jen v jednotlivých stavbách, pro které je typická mohutnost objemu (většinou jsou patrové) a výrazová strohost fasád.
I přes vysokou nadmořskou výškou okolo 800 m.n.m. je krajina mezi Černou v Pošumaví a Světlíkem jen mírně zvlněná. Charakterizují ji rozlehlé pastviny, které střídají hluboké jehličnaté lesy. Krajinu doplňují zemědelské stavby a zbytky původních sídel s listnatými stromy a mokřady v nivách potoků. Jen z bezlesích návrší můžeme zahlédnout blízké lipenské jezero.
Umístění
Osady Muckov a Bednáře se nacházejí v nedominantním plochém sedle. K jihu směřuje mělké údolí Lukavického potoka, severovýchodně začíná údolí Čertice, které se dále zařezává do okolního terénu. V Muckově se původní zástavba dochovala jen ve fragmentech a v současnosti ji tvoří nesourodá kombinace sídliště montovaných domů a farmy z doby normalizace, několika současných a rekonstruovaných rodinných domů ve stylu „selského baroka“ a novostavby průmyslové haly, která dominje celému areálu. V osadě Bednáře se z původní zástavby dochovaly dva tradiční objekty, oba jsou patrové. Dale zde, severozápadně od předmetného pozemku, se nacházejí ponechané v rozestaveném stavu základy novostavby. Pozemky po nedochovaných usedlostech jsou v místě dodnes patrné a územním plánem jsou vymezeny pro zastavění.
Má být postaven jeden kompaktní rodinný dům. Plocha je přístupná z asfaltové místní komunikace na severním okraji pozemku. Při severozápadní hranici pozemku je vysazena řada vzrostlých stromu, které častečné vytváří allej a pozemek tak pohledově oddělují a chrání před povětrností. Z jižní strany na plochu navazuje pastvina a z východní strany pozemek další nedochované stavby. Terén stoupá směrem jižním se sklonem cca 10%. Z původní stavby zbyly pouze sutiny, které vytvářejí nesourodé terasové plochy v jihovýchodní části pozemku. Severovýchodní část je podmáčená a nachází se zde zbytky původních odvodňovacích rýh svedených do jezírka.
Navrhovaný objekt rodinného domu je umístěn v jižní části pozemku přibližně v místě původní stavby. Jedná se o objekt na půdorysu ve tvaru podélného obdélníku, který je svou delší stranou orientován k jihu, tj. po vrstevnici. V rámci umístění domu budou provedeny terénní úpravy ve smyslu návratu k původnímu přirozenému stavu okolního teréna - kamenné suťe se odstraní, jihovýchodně a severozápadně od navrhovaného objektu výškové rozdíly se vyřeší svahováním. Na pozemku je navržena zpevněná příjezdová cesta ukončená na manipulační ploše se dvěma parkovacími stáními a vjezdem do garáže. Celý pozemek bude oplocen – na straně k silnici bude plaňkový plot s vjezdovou branou, zbývající část plotu bude z dřevěných sloupků a pletiva. Na pozemek je dovedena přípojka elektrické energie. Jiné inženýrské sítě nejsou v dosahu. Proto je navrženo umístění vrtu na pitnou vodu a domovní čistírny odpadních vod včetně vsaku.
Koncept
Zadáním byl návrh kompaktní stavby bez potřeby dalších doplňujících objektů na pozemku. Dům by měl využívat možností současné architektury a zároveň se harmonicky zapojit do okolní krajiny. Důležité je propojení interiéru s exteriérem, jak pohledové tak funkční, a orientace k zajímavým výhledům – především k jihozápadu a jihu, ale i na sever. Zároveň je třeba objekt přizpůsobit náročným klimatickým podmínkám Šumavy a vyvarovat se použití potenciálně problematických detailů.
Vnější vzhled
Objem přízemního objektu se sedlovou střechou na půdorysu podlouhlého obdélníku je v zásadě tradiční, v detailech návrhu se však jednoznačně jedná o stavbu současnou.
Pro vnější vzhled novostavby je charakteristické materiálové oddělení přízemí a patra. Přízemí domu je obložené dřevem (ThermoWood, případně budou použité profily z masivu sibiřského modřinu) s výjimkou fasád k terase, které zůtanou omítané. Podhledy v přízemí jsou v interiéru, s přechodem do exteriéru (na terase), jsou též obloženy dřevem a přispívají tak k pohledovému sjednocení. V případě uzavření terasy v přízemi systémem posuvných dřevěných okenic se bude celá „podnož“ domu jevit jako celek. K terasam jsou orientovaná dřevohliníková posuvná okna na celou výšku místnosti. Větší prosklené plochy jsou v přízemí stíněny přesahem terasy, v patře budou opatřeny venkovními žaluziemi.
Patro stavby je relativně členité – nachází se zde dva široké vikýře na severní i na jižní straně, lodžie u západního štítu a terasa kopírující abrys přízemi. Pro pohledové sjednocení střecha objektu včetně nadezdívek, východní štít a lemování lodžie na západní straně budou obložené titanzinkovým plechem v odstínu graphite-gtey.
K terasam v obou patrech jsou orientovaná dřevohliníková posuvná okna na celou výšku místnosti. Větší prosklené plochy jsou v přízemí stíněny přesahem terasy, v patře budou opatřeny venkovními žaluziemi.
Materiály užité na vnějších površích jsou vybrány tak, aby na sebe výrazně neupozorňovaly. Dum má harmonický splynout s okolím. Proto je zvolená tlumená barevnost v tónech šedé barvy, kterou vidíme i na původním objektu v sousedství. Jsou upřednostněné odolné a zároveň estetický přínosné přírodní materiály jako je dřevo, titancinek nebo cementová stěrka.
Dispoziční řešení
Přízemí domu je koncepčně i provozně rozděleno na východní hospodářsko-technickou část a západní část obytnou. Vstupuje se od severu přes závětří doprostřed dispozice, kde se nachází dobře osvětlená vstupní předsíň, která je prostorově propojená ze šatnou umístěnou pod vystupním rámenem schodiště a s pracovnou. Na zádveří navazuje chodba plnící v přízemí komunikáční funkci – zajišťuje přístup do obytné místnosti, dále do koupelny a schodištěm do patra, zároveň propojuje část obytnou s technickým zázemím.
Západní část přízemí patří obytnému prostoru, který sdružuje odpočinkovou zónu s posezením u krbu, jídelnu, kuchyňský kout a menší pracovnu/pokoj pro hosta. Pracovna je zamyšlena jako flexibílní prostor – může sloužit „pokračováním“ obýtné místnosti nebo fungovat jako samostátný pokoj - za pomoci posuvných dveří.
Prosklené velké plochy oken propojují obytný prostor s jižní soukromou částí zahrady přes rozlehlou krytou terasou, která obíhá dům od jihu a západu. Posuvné dřevěné okenice mohou terasu zcela uzavřít a chránit tak dům před nepohodou nebo přehřivaním v letě. Pracovna má vlastní přístup na severní terasu/závětří.
Hospodářsko-technické zázemí domu je přístupné garážovými vraty ze severní strany. V garáži je místo pro parkování osobního automobilu i pro uskladnění sportovních potřeb, kol, zahradní techniky atd. Navazující na garáž technická místnost je přizpůsobena pro provoz kotle na peletky – je zde navržen zásobník, kotel a akumulační nádrž s bojlerem. Přístup do technické místnosti je možný jak z garáže, tak od jihu s prostoru terasy.
V patře dvouramenné schodiště ústí do chodby, ze které jsou přístupné všechny dálší místnosti. Ve střední části podkroví jsou navrženy široké vikýře, které umožňují umístit ve středu dispozice prostornou koupelnu se saunou/relax zónou na severní straně a druhý obývací pokoj s orientaci k jihu. Ve štítech podkroví se rozmístili dvě ložnice, které mají šikmé podhledy typické pro půdní prostory. Na západí straně se nachází ložnice s lodžii, k východu je orienovan prostorný dětský pokoj. Pod hřebenem střechy zbývá ještě prostor půdní s přístupem z dětského pokoje, případně i z ložnice – ten bude sloužit jako herna/galerie/zašivárna. Specifikem dispozice patra je terasa na jižní a západní straně, která zvenčí obíha dům podobně jak je tomu v přízemí a umožnuje tak přístup z obýtných pokoju ven.