Zásadní výzvou tohoto projektu je ve skloubení požadavků investora, limit úřadů a specifik pozemku.

Záměrem investora je výstavba objektu, ve kterém se sdružují funkce administrativní, provozní (zázemí pro techniku) a bydlení. Zároveň jsou nemalé požadavky na zpevněné plochy - parkování 20 osobních aut na nekrytém stání, 6 aut a 2 lesních traktorů pod střechou a k tomu nezbytné manipulační plochy a vjezdy. Objekt má být příkladnou ukázkou využití dřeva ve stavebnictví.

Územní plán omezuje zastavěnost pozemku na max. 45 % včetně zpevněných ploch a podlažnost na max. přízemí + podkroví. Území se nachází na exponovaném místě v CHKO Blanský les, kde stavby mají vycházet z tradic místní architektury, pro které jsou typické omítané přízemní usedlosti s trojúhelníkovými štíty a sedlovými střechami.

Pozemek je podlouhlý a velice svažitý, výškový rozdíl v území činí 25 m při průměrném klesání 18%. Silnou stránkou jsou výhledy k východu z horní části pozemku a vzrostlé stromy v blízkém okolí.

Navrženy jsou dva objekty – hlavní sdružuje administrativní část, bydlení a zázemí pro zaměstnance (veškeré vytápěné prostory) a objekt provozní. Hlavní objekt je umístěn v horní (západní) části pozemku. Důvodem je využití dalekých výhledů, dobrá návaznost na stávající objekty lesovny a dostupnost místa ze západu i z jihu. Parkování je rozděleno do dvou částí – služební na západní přístupné ze silničky v majetku LČR a veřejné v návaznosti na silnici III. třídy na východní straně. Provozní objekt je situován ve střední části pozemku – v blízkosti hlavního objektu a v návaznosti na lesní cestu, po jejímž obnovení bude možný vjezd ze silnice i přes les. Stavba je umístěna pod zem, aby nebránila výhledu z hlavního objektu a aby střecha mohla sloužit jako parkoviště a jako zahrada. V dolní části pozemku je odpočinková zóna s besídkou a jezírky, do nichž je gravitačně sváděna dešťová voda ze střech objektů.

Širší vztahy

Předmětný pozemek se nachází v katastru obce Holubov v okrese Český Krumlov 18 km jihozápadně od Českých Budějovic na území chráněné krajinné oblasti Blanský les. Nenachází se v intravilánu obce, ale ve volné krajině jihozápadně od osady Krasetín v místní části Podluží. Ta vznikla v barokní době, kdy byly osidlovány i výše položené, svažité a tedy i méně úrodné lokality na severovýchodním úbočí Kleti. Pro zástavbu na Podluží je charakteristická roztroušená zástavba zemědělských usedlostí uprostřed obhospodařovaných pozemků. V jádru místní části je zástavba novodobě zahuštěná, výše se nachází jen osamělé dvorce. Předmětný pozemek se nachází nad Podlužím v blízkosti lesovny na luční enklávě, která je od níže položených statků oddělena vzrostlou zelení a působí tak spíše jako samota.

Jižně a západně se nacházejí hluboké lesy pokrývající horu Kleť, jejíž hřbet se zvedá jako hradba nad plochou Křemžskou kotlinou. Rozdíl až 600 výškových metrů mezi dnem údolí a vrcholem je v rámci jižních Čech výjimečný. Hluboké lesy s hustou sítí cest, atraktivní vrchol dosažitelný lanovkou a blízkost krajského města dělá z Kletě významný turistický cíl. V bezprostřední blízkosti řešeného území vedle lesovny je situováno parkoviště u dolní stanice lanovky – nejfrekventovanější východiště pro výstupy na Kleť. Tato skutečnost má zásadní vliv na lokalitu – výrazně zde převažuje sezónní a víkendový provoz spojený s turismem – pěší a především automobilový po silnici od Krasetína. Tato komunikace na parkovišti končí a na navazující lesní silnice je vjezd povolen pouze se souhlasem Lesů České republiky.

Charakteristika řešeného území

Řešené území, které tvoří pozemky o celkové výměře 4362 m2, má nezvyklý nepravidelný tvar, který je protáhlý ve směru východ – západ, přičemž střední část je zúžená a tvoří jakési úzké hrdlo šířky 30 m. Nachází se na poměrně strmém východním svahu, průměrný sklon činí 18 %, na délku 140 m činí výškový rozdíl 25 metrů. Pozemek je zatravněn a využíván pro pastvu ovcí, místy se nacházejí dřeviny – jabloně, ořešáky – jeden na jižním okraji pozemku je velmi mohutný a bude v návrhu zachován, a různé náletové dřeviny. Západní a východní okraj území je porostlý hustým stromovím. Zeleň ve východní části území pohledově odděluje od lučin Podluží. Nachází se zde nižší náletová zeleň, ale i vysoký dub. Pro množství zeleně není předmětný pozemek pohledově exponovaný, byť by se to podle umístění na svažitém úbočí dalo očekávat. Výhled z pozemku je značně omezený, i přes místní název Vyhlídka. Daleký výhled je jen z horní části pozemku a pouze ve východním směru na okolí Vrábče a na Budějovicko. Výhledu na bližší okolí brání stromy.

Jihovýchodně od pozemku vede silnice III. třídy ke spodní stanici lanovky. Komunikace má velký podélný sklon okolo 15 % a vytváří zde oblouk. Od okolních pozemků je oddělena hlubokými příkopy. Jihozápadně od pozemku se nachází stávající objekt lesovny – tradiční usedlost s bíle omítanými stěnami a taškovými střechami. Za lesovnou se nachází rozlehlé parkoviště sloužící turistům mířícím na Kleť. Při západním (horním) okraji řešeného území je vedena lesní silnička s omezeným vjezdem do kleťských lesů a k usedlosti Horní Moučka. K severnímu okraji pozemku přiléhá hustý listnatý les. Mohutné koruny stromů zasahují daleko nad řešené území. Lesem vede zarostlá cesta ústící do spodní části pozemku. Z východu na území navazují louky, na které je možné projít pouze ze severního rohu řešeného území.

 Koncepce návrhu

Zásadní otázkou bylo spojit zadání klienta a limitů zadaných úřady se specifickým svažitým pozemkem do smysluplného návrhu.

Naše koncepční principy se dají shrnout v šesti tezích:

1) Zasadit objekty citlivě do stávající terénní situace a přitom minimalizovat ekonomicky náročné výkopové práce.

2) Pro stavbu využít možnosti současného stavebnictví, reprezentovat Lesy ČR jako moderní firmu, a přitom zachovat respekt k venkovské krajině Podkletí.

3) Omezit výměru zpevněných ploch, které působí v přírodním prostředí nepatřičně a situovat je tak, aby byly pohledově skryté.

4) Objekt pojmout jako dřevostavbu v místech, kde je použití dřeva logické. Objekty a jejich části zapuštěné do terénu řešit železobetonovými konstrukcemi.

5) Při návrhu vnitřních dispozic a prosklení se orientovat především na daleký výhled směrem na východ, případně na les na sever.

6) Snažit se poměrně velký objekt co nejvíce skrýt do terénu, aby nepůsobil v přírodním prostředí příliš masivně.

 

Umístění objektů na pozemek

Vzhledem ke specifikům pozemku jsou požadované funkce rozděleny do dvou objektů. V tzv. hlavním objektu jsou soustředěny administrativní funkce se zázemím pracovníků a bydlením – tj. veškeré prostory s potřebou vytápění. V tzv. provozním objektu se nachází krytá stání pro lesnické traktory a služební vozy a sklady pro práci v terénu.

Hlavní objekt je situován v západní, tj. horní části pozemku. Toto umístění má několik výhod:

1) Pozemek je zde nejširší a stavba se může rozložit směrem po vrstevnici.

2) Nabízí se zde blízká a vodorovná návaznost s objektem stávající lesovny.

3) Z této polohy je možné využít dálkový výhled směrem východním a zároveň se na severní hranici pozemku nabízí výhled do krásného lesa se stromy různého druhu i stáří.

4) Pro přístup k objektu je možné využít jak silnici III. třídy od Krasetína, tak silničku na západní straně pozemku.

Provozní objekt je umístěn v úzké střední části řešeného území. Vzhledem ke sklonu terénu lze částečně využít střechu tohoto objektu pro parkoviště před hlavním objektem.

V dolní části pozemku je navržena odpočinková zóna s altánem, posezením s ohništěm a přírodními jezírky.

 

Zpevněné plochy a vjezdy, parkování

Zpevněné plochy pro parkování a manipulaci vozidel jsou, vzhledem ke svažitosti terénu, rozděleny na tři části. Při řešení vjezdů je nutné se vyhnout sloupům stávajícího vedení NN a také mohutnému ořešáku, který bude ponechán.

Hlavní vjezd na pozemek je řešen z komunikace III. třídy a ústí na parkoviště pro návštěvníky a zaměstnance polesí. Toto parkoviště se nachází v těžišti území s přímou vazbou na vstup do hlavního objektu.

Provozní vjezd je navržen také ze silnice III. třídy o 30 m níže a vede na manipulační plochu před provozním objektem. Umístění je navrženo s ohledem na stávající zarostlou lesní cestu, která ústí do řešeného území severně od manipulační plochy. Návrh počítá s jejím obnovením. Výjezdy těžké techniky směrem do Kletě by potom byly realizovány po této cestě a vyhnuly by se tak přejezdům po silnici III. třídy. Z manipulační plochy je dvěma chodníky přístupná odpočinková zóna s jezírkem a altánem.

Třetí zpevněná plocha se nachází v západní části pozemku. Pro napojení využívá spodní větev lesní silnice, která v současnosti obsluhuje parkovací stání a hlavní vstup do stávajícího objektu lesovny. Oproti silnici III. třídy toto místo působí skrytě. Vzhledem k tomu, že toto horní parkoviště bude určeno zaměstnancům polesí, je to spíše výhoda. Nachází se zde 9 parkovacích míst včetně stání pro invalidu. Pěší přístup je řešen po chodníku od objektu stávající lesovny.

 

Výškové úrovně na pozemku

Samotný pozemek je terénními úpravami formován do teras v několika výškových úrovních, které se dají připodobnit k podlažím:

1) 652,80 m.n.m. - odpočinková zóna s altánem, ohništěm a jezírkem, dva chodníky po terénu vedou do vyšších částí území

2) 655,50 m.n.m. - provozní objekt s manipulační plochou a provozní vjezdy na pozemek, k vyšším částem pozemku vedou dvě schodiště po terénu

3) 660,00 m.n.m. - plošně nejvýraznější terasa s hlavním vjezdem na pozemek a hlavní parkovací plochou, která je umístěna částečně na střeše provozního objektu, zde se nachází vjezd do garáže a vstupy do hlavního objektu - do hygienického zázemí terénních pracovníků a do technického zázemí budovy. Zároveň je zde situován hlavní vstup do administrativní části, která je přístupná vnitřním schodištěm.

4) 663,30 m.n.m. - přízemí hlavního objektu s dominantní administrativní funkcí, služební vstup do hlavního objektu od západu a vstup do příručního skladu, chodník spojuje hlavní objekt se stávající budovou polesí, terénní schodiště vede k parkovišti pro zaměstnance.

5) 666,00 m.n.m. - parkoviště pro zaměstnance a služební vjezd z lesní silnice – z této úrovně je možné vstoupit po schodech do 2. nadzemního podlaží hlavního objektu

6) 667,85 m.n.m. - podkroví hlavního objektu využité pro bydlení přístupné venkovním schodištěm od služebního parkoviště

 

Sadové úpravy, zeleň a oplocení

Zásadní význam pro celkový vzhled areálu mají sadové úpravy. Kvalita ozeleněných ploch a dřevin bude vhodně reprezentovat podnik Lesy ČR. Během výstavby je nutno ochránit a zachovat tyto dřeviny – skupinu stromů v nejzápadnější části řešeného území, větší stromy ve východní části území a především vzrostlý ořešák v blízkosti budoucího hlavního vjezdu na pozemek. Zároveň je nutné na severním okraji pozemku ponechat hustý okraj lesa, který je pro prostředí areálu velice důležitý. Některé větve bude zřejmě nutno odstranit, protože zasahují daleko do řešeného území a byly by v kolizi se stavbou. Toto je třeba provést ohleduplně, aby nebyly narušeny estetické kvality okraje lesa.

Střecha provozního objektu s navazujícími plochami vytváří jedinou větší rovnou plochu ve svažitém území. Část plochy bude sloužit jako parkoviště a zbývající část bude za pomoci části vykopané zeminy a ornice proměněna ve členitou krajinu malých vršků, z nichž některé budou zatravněné, jiné doplněné keřovými výsadbami. Tyto terénní úpravy s výsadbami ukryjí před pohledy od silnice zpevněnou plochu a posílí atraktivitu výhledů z hlavního objektu.

Terén v okolí objektů je modelován tak, aby boky suterénních staveb zůstaly ukryty v terénu. V rámci terénních úprav tak vzniká na pozemku více prudkých svahů se sklonem 25 – 40%. Pro tyto svahy je navržen osev travní směsí pro květnaté louky přizpůsobený pro místní podmínky. Traviny ochrání svahy před erozí a zároveň nejsou náročné na údržbu – stačí sečení dvakrát do roka. Květnatý svah bude výrazně vnímán při pohledu ze samostatných kanceláří vedoucího a technika, ze vstupní haly hlavního objektu a samozřejmě při pěším pohybu po areálu.

Pod zasedací místností hlavního objektu, která je vysunuta nad plošinu s parkovištěm, není zemina přirozeně zavlažována deštěm. Objekt je podepřen několika přirozeně rostlými odkorněnými kmeny, které „vyrůstají“ z navršeného pahorku. Kopeček je pokryt půdopokryvnou zelení, která bude vysazena poblíž a pod objekt se rozroste.

Navrženo je oplocení celého území. Plot je umístěn na hranicích pozemku s výjimkou jižní hranice, kde je oplocení posunuto cca o 1 m dovnitř území, aby bylo před branami místo na zastavení vozidel dle požadavků Policie ČR. Na jižní a západní hranici směrem k veřejným komunikacím a lesovně je navrženo oplocení z modřínových hranolů výšky 140 cm kotvených ocelovými botkami do průběžného betonového základu. Na severní a východní hranici na okraji lesa je navrženo maximálně průhledné lesnické pletivo nesené buďto akátovými nebo ocelovými sloupky. Pro vjezd na pozemek jsou navrženy čtyři brány s ocelovou konstrukcí – dvě posuvné a dvě otočné a pro pěší vstup otočná branka.

 

Energetická koncepce a ekologie

Pro návrh budovy s téměř nulovou spotřebou je základní podmínkou řešení obálky budovy s vysokou tepelně izolační schopností a bez tepelných mostů a také kompaktnost budovy. Veškeré vytápěné prostory byly soustředěny do hlavního objektu a pro jeho obvodové stěny byla zvolena skladba pro pasivní domy s tloušťkou tepelně izolační vrstvy cca 330 mm. Izolovaný bude rovněž suterén budovy.

Vzhledem ke specifikům pozemku nebyla upřednostněna jižní orientace prosklených ploch a největší část prosklených ploch je obrácena k východu. V projektu je navrženo stínění prosklených ploch, aby nedocházelo k přehřívání stavby a nebylo nutné v létě chladit. U horizontální hmoty je stínění zajištěno svislými fošnami a ve štítu open space kanceláře stíní svislé latě s mezerami. Stínit bude částečně také vyšší hmota se sedlovou střechou a ve vegetačním období ořešák.

Vytápění je řešeno tepelným čerpadlem typu země – voda s hlubinnými vrty. Na zdroj tepla bude napojena akumulační nádrž a nízkoteplotní systém vytápění s využitím podlahového (případně stropního nebo stěnového) předávání tepla. Energetická bilance bude doplněna zisky z obnovitelných zdrojů. Na střeše budou instalovány fotovoltaické panely, jejichž energie bude primárně využita na provoz – objekt bude využíván převážně přes den. Přebytky budou ukládány do baterií umístěných v technické místnosti. Fototermické panely budou dohřívat teplou užitkovou vodu.

Návrh řeší také energii potřebnou na výrobu stavebních materiálů. Proto jsou, tam kde je jejich užití vhodné, upřednostněny přírodní materiály s nízkou potřebou energie při výrobě – dřevo, celulóza a dřevovláknité desky.

Odpadní vody budou likvidovány v kořenové čistírně, jež je navržena jako jezírko plně zasázené mokřadními rostlinami. Tato čistírna nespotřebovává elektrickou energii a zároveň vytváří atraktivní prostředí. Vhodnost řešení bude prověřena v další etapě návrhu. Dešťové vody ze střech objektů budou svedeny do dešťové kanalizace ukončené v jezírku v dolní části pozemku.

 

Napojení na dopravní a technickou infrastrukturu

Dle vyjádření příslušných zaměstnanců firmy EG.D, která zajišťuje distribuci elektrické energie, bude možné napojení navrhovaných objektů ze stávajícího nadzemního vedení NN. Kapacita je zde pro připojení novostaveb dostatečná. Firma nemá v plánu nahrazovat stávající nadzemní vedení podzemním kabelem a v návrhu je nutno se sloupy a vodiči počítat.

Se zaměstnanci společnosti Čevak bylo předjednáno napojení navrhované stavby na veřejný vodovod obce Holubov. Vodovodní řad začíná u nedalekého vodojemu na pozemku 577/2 a kapacita je dostatečná. Vzhledem k tomu, že je vodojem umístěn níže než navrhované stavby, bude nutno pitnou vodu od vodojemu čerpat. Veřejná kanalizace do lokality není přivedena. Dle předběžného vyjádření Odboru životního prostředí bude vsakování vyčištěné vody na pozemku možné. V další etapě projektování je třeba provést hydrogeologický průzkum, aby se prověřila realizovatelnost vsakování.

V zatravněné ploše jižně od silnice je veden metalický sdělovací kabel. Optický kabel se v blízkosti nenachází. Napojení na internet bude pravděpodobně řešeno bezdrátovým způsobem.

Území bude dopravně napojeno ze silnice III. třídy. Rozhledové poměry jsou zde dobré. Napojení bylo předjednáno se Správou a údržbou silnic Jihočeského kraje, která vydala podmínky pro napojení, jež se týkají řešení sjezdů, krajnice a propustků. S Odborem dopravní policie v Českém Krumlově byla předjednána možnost napojení řešeného pozemku dvěma sjezdy. Šířka sjezdů ze silnice III. třídy je 6 m (pro dva jízdní pruhy). Mezi okrajem komunikace a vjezdovou bránou je ponechán prostor 6 m na jeden osobní vůz, aby při zastavení nezasahoval do silnice. Parkovací a manipulační plochy jsou dimenzovány tak, aby umožnily otočení vozidel a výjezd na silnici III. třídy byl směrem dopředu.

Třetí sjezd je navržen v západní části území ze silnice v majetku Lesů ČR. Pro napojení bude využita spodní větev komunikace, která slouží k napojení stávající lesovny. Na tuto komunikaci je vjezd omezen a budou ji využívat pouze vozidla zaměstnanců. Šířka služebního vjezdu je 3,5 m. Parkovací plocha umožní otočení vozidla a výjezd směrem dopředu.

 

Vliv na krajinný ráz

Severovýchodní svahy masivu Kletě jsou cenné z hlediska krajinného rázu. Vyšší polohy jsou porostlé hlubokými lesy, níže se objevují louky s roztroušenou zástavbou. Jednou z nich je Podluží nad Krasetínem. Nachází se při silnici ke spodní stanici lanovky na Kleť a je tak pod větším tlakem urbanizace. Zástavba byla novodobě zahuštěna a mnohé usedlosti byly novodobě upraveny. Pro místní tradiční architekturu jsou charakteristické zděné bíle omítané přízemní usedlosti se sedlovými střechami s taškovou krytinou. Řešené území se nachází výše v úbočí Kleti. Luční enkláva, na níž se nachází stávající soubor objektů lesovny, je od Podluží oddělena pásem vzrostlé zeleně a působí do značné míry uzavřeně. Objekt lesovny je tradiční použitými materiály i rozmístěním objektů okolo dvora, novodobě působí střecha s velkými přesahy a vikýře. Krajinný ráz místa je narušen rozlehlou vyasfaltovanou plochou parkoviště jižně od lesovny, novodobá budova spodní stanice se nachází ukrytá v lese a krajinný ráz nenarušuje.

Hlavním kritériem návrhu bylo, aby se stavby harmonicky zapojily do okolního prostředí. Bílé stěny a červené střechy by svítily mezi stromy, zatímco šedé a černé dřevo na sebe nebude upozorňovat, spíše se bude v zeleni ztrácet. Důležitou roli zde hrají stávající dřeviny, z nichž ty velké budou zachovány. Navržené objekty nebudou mít negativní vliv na krajinný ráz místa.

Řešení bylo předjednáváno s architektem Správy CHKO Blanský les, který ochranu krajinného rázu zajišťuje.